V koberci se něco hnulo. Jeho rudými hlubinami, které pohlcovaly světlo stejně jako temnotu, se kromě našich dvou párů nohou nejspíš proplétalo ještě cosi dalšího. „Dělejte si tady, co chcete, Honziczech,“ řekl taxikář Benson, který… Číst dál "AI exorcista: běsy vinohradského doupěte"
Byla to taková malá dřevěná chaloupka – ze všech stran obložená dřevem, které na podzim musel někdo naštípat a pořádně se u toho zapotit. A protože střecha té chaloupky byla sedlová, tak se na ni… Číst dál "Údolní záře"
Na tom kopci – vlastně, co kopci – na té ohromné hoře, které hlubokou poklonou a odevzdaným povzdechem teď museli vzdát úctu, protože ještě pořádný kus ledu, skály a kamení trčel nad jejich hlavami –,… Číst dál "Celý život"
Kolikrát už nad tím mávl rukou. Nechal to být, prostě to přečkal a vzal to jako úděl místa, na kterém žije. Ale tentokrát ho to rozpálilo. Byla půlka ledna. Snad úterý. Zkrátka normální všední večer.… Číst dál "Poslední domorodec"
Nedokázal pochopit, proč to tak je. Proč to nepoví na rovinu. Bylo by to přece o tolik jednodušší, kdyby prostě řekla, co si přeje, on by to takhle udělal, a tím pádem by do společně… Číst dál "Náplast"
Přihlaste se k mýmu newsletteru. Až dokončím další, pošlu vám ji rovnou do schránky.
This will close in 0 seconds